PLAVUNĚ
PŘESLIČKY
KAPRADINY
JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Lipnicovité
jednoleté i vytrvalé
svazčitý kořen
dutý stonek s kolénky = stéblo
střídavé listy se souběžnou žilnatinou
listy přisedají pochvou
čepel + jazýček + ouško + pochva
květ redukovaný v květenstvích (klasy, lata):
klásek podpírají 2 PLEVY
uvnitř je šupinovitá PLUCHA protažená osivem + blanitá PLUŠKA
semeník s dvojitou pýrovitou bliznou
tyčinka z dlouhé nitky s vrtnivými prašníky
plod = OBILKA pluška
Zástupci:
pšenice obecná
žito seté
oves setý
ječmen setý
rýže setá
proso seté
srha říznačka
kostřeva luční
zaječí ocásek
kukuřice setá
cukrovník lékařský
bambus
rákos obecný
lipnice obecná
bojínek luční
jílek vytrvalý
psárka luční
ovsík vyvýšený
JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Liliovité
Liliovité rostliny vytvářejí cibule, oddenky nebo hlízy. Květy jsou oboupohlavné, trojčetné, složené ze šesti okvětních lístků. Plodem je tobolka nebo bobule.
PLOD = tobolka, bobule
Pažitka
- pěstuje se pro rourkovité listy a u póru se konzumují zesílené listové pochvy
Zástupci:
Okrasné:
tulipán zahradní
modřenec hroznatý
hyacint východní
lilie bělostná
lilie zlatohlavá
konvalinka vonná
vraní oko čtyřlisté
aloe pravá
asparagus
ocún jesenní
ladoňka dvoulistá
narcis
Zelenina
cibule kuchyňská
česnek kuchyňský
česnek medvědí
chřest
pažitka pobřežní
pór zahradní
Ostatní
dračinec
tenura zvaná "tchýnin jazyk"
křivatec žlutý
bledule jarní
krokus = šafrán
sněženka podsněžník
potos
monstera
Charakteristické znaky:
vytrvalé byliny
listy přisedlé
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Hvězdnicovité
Charakteristické znaky:
většinou byliny
Biologický květ = ÚBOR
Plod = NAŽKA
Zástupci:
zákrov
ochmýřená nažka
Léčivé rostliny:
Podběl lékařský
na jaře kvete, listy vyrůstají v létě
Devítisil lékařský
Heřmánek pravý
- zklidňující účinky
Některé léčivé rostliny v jiných odrůdách jako okrasné
Třapatka nachová
- známá jako echinacea
Měsíček lékařský
Olejnina:
Slunečníce roční
- pěstuje se pro semena, z kterých se lisuje olej
Hospodářsky významné:
Locika setá
hlávkový salát
Čekanka listová
- kořen se suší na cikorku
Květiny Luk:
- v létě kvetou
Chrpa luční
Kopretina bílá
Plevele:
lopuch
bodlák obecný
pelyněk
pcháč obecný
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Růžovité
vytrvalé byliny nebo dřeviny (ovocné stromy)
Charakteristické znaky:
listy nejčastěji střídavé s palisty
květy oboupohlavné pětičetné s kalichem a korunou
různý počet tyčinek a pestíků
Plody:
malvice
peckovice
souplodí peckoviček
souplodí nažek (jahoda, šípková růže)
Zástupci:
růže šípková
jabloň obecná
hrušeň obecná
meruňka
broskev
nektarinka
slivoň švestka
třešeň
višeň
ostružník
maliník
krvavec toten
jahodník
fíkovník smokvoň
jeřáb obecný (jedlý černoplodý)
hloch obecný
morušovník černý
střemcha obecná
bobkovišeň lékařská
kdoulovec japonský
kontryhel obecný
mochna křovitá (husí)
tavolník
kuklík městský
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Lilkovité
listy jsou střídavé
plodem je bobule jako v lilku bramboru, případně tobolka (např. u durmonu obecného)
pro oddenkové hlízy (brambory) se pěstuje lilek brambor
Mezi plodovou zeleninu patří lilek rajče (konzervujeme bobule) a paprika setá, která vytváří vysychavé bobule
tabák virginský je pěstovanou lilkovitou rostlinou, jejíž plodem je tobolka
v lesích roste prudce jedovatý rulík zlomocný, který vytváří velké černé bobule
ostnité tobolky jsou plody durmanu obecného, který roste na rumištích a je rovněž prudce jedovatý
na vlhčích místech spatříme jedovatý polokeř, lilek potměchuť
Plod - bobule
květ pětičetný, rozložený na kalich a korunu pět tyčinek a jeden pestík
Lilek brambor
- celá rostlina je jedovatá s výjimkou oddenkových hlíz, pro které rostliny pěstujeme
Lilek rajče
- plod - bobule
Paprika setá
- plod - vysychavé bobule
Tabák virginský
- pro list
- plod tobolka
Jedovaté rostliny:
rulík zlomocný
lilek potměchuť
durmon obecný (plod tobolka)
Okrasné rostliny:
mandragora
petúnie
mochyně
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Hluchavkovité
Hluchavkovité rostliny jsou většinou byliny se čtyřhrannými lodyhami, křížmostojnými listy a pyskatými květy se čtyřmi dvoumocnými tyčinkami. Plody jsou tvrdky. Řada z nich se používá jako léčivé rostliny. Jeden pestík po odkvětu dozrává ve čtyři tvrdky. Pyskaté květy jsou přizpůsobeny opylování hmyzem.
Plod = TVRDKA
V lékařství:
šalvěj lékařská
máta peprná
mateřídouška obecná
meduňka lékařská
rozmarýna lékařská
tymián
dobromysl obecná = oregano
Jako koření:
majoránka zahradní
tymián obecný
dobromysl obecná (oregano)
Plevelem jsou:
hluchavka bílá
hluchavka nachová
hluchavka skvrnitá
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Miříkovité
Charakteristické znaky:
dvouleté byliny, pěstované často jako jednoleté
lodyhy duté, podélně rýhované
kanálky prostoupené vonnými látkami - silicemi (po rozemnutí dávají charakteristickou vůni)
kořeny nebo bulvy silné
listy střídavé, složené, několikanásobně zpeřené
květy pětičetné drobné, složené v květenství - okolík nebo složený okolík
PLOD = dvounažka
Plevele
bolševník velkolepý
bršlice kozí noha
kerblík lesní
Koření
kmín kořenný
bedrník anýz
fenykl obecný
Kořenová zelenina:
mrkev setá
petržel obecná - pěstovaná pro kořen
miřík celer - pěstovaný pro bulvu
Naťová zelenina:
kopr vonný
petržel kadeřavá
Ostatní:
bolehlav plamatý (prudce jedovatý)
bedrník obecný (léčivý)
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Bobovité
Charakteristické znaky:
druhově početná skupina
byliny, keře, stromy
na kořenech žijí v symbióze hlízkové baktérie
listy složené, s palisty, někdy zakončené úponky
pětičetné květy rozlišené na kalich a korunu
plod = lusk
Ceněné pro vysoký obsah bílkovin:
fazol obecný
sója luštinatá
hrách setý
čočka kuchyňská
Krmivo pro živočichy:
jetel luční
jetel plazivý
tolice vojtěška
hrách luční
Podzemnice olejná
- pochází z Jižní Ameriky
- pěstovaná pro podzemní plody
semena: burské oříšky (arašídy)
Dřeviny
Trnovník akát
- pochází ze Severní Ameriky
- úponky přeměněné v trny
- květy vytváří hroznovitá květenství
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Brukvovité
Charakteristické znaky:
dvouleté
pěstované pro kořen, list, květenství i plody
obsahují hořčičné pálivé chutě
Květ bílý nebo žlutý, v květenstvích čtyřčetný - 1 pestík, 6 tyčinek
PLOD: šešule, šešulka
pěstované pro kořen nebo bulvu:
křen selský
kedluben
ředkev setá
pěstované pro list:
kapusta hlávková
kapusta růžičková
zelí hlávkové
řeřicha
květ
brokolice
květák
pěstované pro semena z nichž se lisuje olej:
brukev řepka olejka
plod - šešule
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Čeleď: Pryskyřníkovité
BUŇKA
Třída: Ptáci
Ptáci: Řády
Třída: Ptáci
- Plavci
- Běžci
- Letci
Plavci
Tučňáci
Běžci
Pštrosi
Třída: Ptáci
Letci
VRUBOZOBÍ
HRABAVÍ
BRODIVÍ
DRAVCI
SOVY
PAPOUŠCI
ŠPLHAVCI
PĚVCI
DLOUHOKŘÍDLÍ
KRÁTKOKŘÍDLÍ
Letci
Vrubozubí
Letci
Hrabaví
Letci
Brodiví
Letci
Dravci
Dravci - Sovy
Letci
Sovy
Letci
Šplhavci
Letci
Pěvci
Kukačky
Krkavcovití
Letci
Svišťouni
Letci
Dlouhokřídlí
Letci
Měkkozobí
Letci
Veslonozí
Ptáci břehů a tekoucích vod
Ptáci otevřené krajiny
Stromoví ptáci
Třída: Plazi
Hadi
V ČR čtyři druhy hadů:
V ČR čtyři druhy užovek:
- užovka obojková
- užovka podplamatá
- užovka hladká
- užovka stromová
Jediný jedovatý had v ČR:
- zmije obecná
Třída: Plazi
Šupinatí ještěři
v ČR čtyři druhy ještěrů:
- ještěrka obecná
- ještěrka zelená
- ještěrka živorodá
- slepýš křehký
Gaviálovití
Gaviál indický
o úzký dlouhý čenich
Krokodýlovití
o při zavřené tlamě je vidět 4. dolní zub
Krokodýl nilský
o Afrika (5 m, 1000 kg)
Krokodýl čelnatý
o Afrika (1 -2 m)
Krokodýl mořský
o Jižní Asie a Austrálie (6 m)
Aligátorovití
při zavřené tlamě není vidět 4. dolní zub
1) Aligátor severoamerický
o SVv .Amerika ((až 6 m)
2) Kajman brýlový
o jižní Amerika (2 m)
Třída: Plazi
Krokodýlové
o starobylá skupina
o z plazů jsou nejvyvinutější skupina
o žijí v teplých oblastech
o odolní vůči hladovění
o zuby uložené v jamkách jako u savců
o přepážka mezi komorami je zcela vyvinuta = nedochází k míšení krve
Aligátorovití
Krokodýlovití
Gaviálovití
Třída: Plazi
Vývoj z obojživelníků - KRYTOLEBCŮ
Rozvoj plazů v druhohorách = veleještěři
Přizpůsobili se životu na souši:
o zrohovatělá kůže (obrana proti vysychání)
o zdokonalení stavby těla
o vajíčka a zárodek nepotřebují vodní prostředí
o žijí spíše v teplých oblastech, zimu přečkávají ve stavu strnulosti
tvar těla: JEŠTĚRKOVITÝ
o protáhlé tělo
o 4 končetiny
o dlouhý ocas (ještěři, krokodýli)
o silné zadní nohy spojené blánou
tvar těla: HADOVITÝ
o protáhlé tělo bez končetin
o pohybová žebra (hadi)
tvar těla: ŽELVOVITÝ
o zploštělé tělo s krunýřem
o 4 končetiny (želvy)
KOSTRA
o téměř zkostnatělá
o lebka spojená kloubně s pátěří
KŮŽE
o suchá bez žláz
o rohovité šupiny, kostěné desky - nedýchají kůží
o svlékání kůže
o vcelku tzv. košilka (hadi)
o po částech (ještěrky)
o barvoměna
TRÁVÍCÍ SOUSTAVA
o dutina ústní se zuby, rozeklaný jazyk (hadi)
o dutina ústní bez zubů, tlustý jazyk (želvy)
o hltan - jícen - žaludek - střevo - KLOAKA
CÉVNÍ SOUSTAVA
o studenokrevní (proměnlivá tělní teplota)
o srdce smíšené 2P + 1K (neúplně přepažená) - krev se mísí částečně
o uzavřená s dvěma krevními oběhy
DÝCHACÍ SOUSTAVA
o plíce
o není vytvořené hlasové ústrojí
NERVOVÁ SOUSTAVA
o komorové oko s mžurkou
o termoreceptory v jamkách na hlavě
o sluch špatný
o JAKOBSONŮV ORGÁN = čich (přenáší jazykem do dutiny ústní)
ROZMNOŽOVÁNÍ a VÝVIN
o rozlišené pohlaví
o oplození vnitřní
o vývoj přímý
o vejcorodí - většina - vajíčka kladou na souš (obalena kožovitým obalem)
o páří se na jaře
o o potomstvo se částečně starají (hadi, krokodýlové)
Vyvinuté ochranné chování (mění barvu, syčení, ještěrky odlamují ocas AUTOTOMIE)
Skupina: BEZOCASÍ
Žáby
o masožraví dospělci, larvy se živí roslinami
Žáby
o oplození vnější
o vnitřní žábra
o ocas se zkracuje, zaniká
Skokan zelený
Skokan hnědý
o větší dlouhé skoky
Rosnička zelená
o zavalité tělo, přísavky na prstech (stromovití) s bradavičnatou kůží
Ropucha obecná
o v ČR nejhojnější, vylučuje jedový hlen, leze
Kuňka
Blatnice
Skupina: OCASATÍ
Mloci a čolci
o protáhlé tělo s ocasem po celý život
o krátké pětiprsté končetiny
o noční aktivita, masožraví
Mloci a čolci
o oplození vnitřní
o vněší žábra
o ocas zůstává v dospělosti
Mlok skvrnitý
o u nás silně ohrožený
o na vlhkých místech (živorodý)
Čolek obecný
o u nás nejběžnější, samec na jaře vysoký zvlněný hřbet
Čolek horský
o samec pestře zbarvený (v době rozmnožování) nemá hřeben
o nežijí u nás
Axolotl mexický
Macarát jeskynní
Třída: Obojživelníci
o nejprimitivnější suchozemští obratlovci - přechod mezi vodním a suchozemským prostředím
o žijí na zemi nebo v čistých teplých vodách, nikdy nežijí v mořské vodě
o největší aktivita na jaře, loví v noci, nepříznivé období přežívají zahrabaní v bahně ve stavu strnulosti
o odolní vůči nedostatku potravy
o v ČR chráněni všichni zákonem
Společné znaky s rybami
o studenokrevní (proměnlivá tělní teplota)
o vývoj probíhá ve vodě - larvy = pulci připomínají ryby = mají ocas, proudový orgán, dýchají žábrami
od ryb se liší:
o dva páry kráčivých noh s pětiprstou končetinou
o hladká holá kůže bez šupin, má žlázy v dutině ústní mají jazyk
Kostra
o lebka připojená pohybově + páteř z obratlů + končetiny připojené pohybově
Kůže:
o bez šupin, se slizovými žlázami
o u žab obsahuje i jedové žlázy
o růst jd doprovázen svlékáním kůže
o u čolků a mloků
o u žab po částech (snědí ji)
Trávící soustava
o dutina ústní s vymrštitelným lepkavým jazykem
o jícen - žaludek - střevo
o končí v kloace (společný vývoj pohlavní, trávící a vylučovací soustavy)
o vylučování ledvinami (ústí do kloaky)
Cévní a dýchací soustava
o srdce smíšené 2S + 1K - smíšená krev do těla - nutnost doplňkového dýchání kůží
o dva krevní oběhy
o malý a velký
o dospělci PLÍCEMI vzduch "polykají" + kůží
o larvy mají ŽÁBRY
o žáby skřehotají, hlasivky zesílené vaky
Nervová soustava TRUBICOVITÁ
Zrak
o oči na svrchní straně lebky
o vyboulené, vidí dobře nad vodou
o 3 víčka
o horní spodní MŽURKA
Čich a chuť podřadné
o u larev proudový orgán
Rozmnožování a vývin
o vázané na vodní prostředí
o rozlišené pohlaví
o oplození vnější i vnitřní
o vajíčka bez obalů kladou do vody
o vývoj nepřímý - proměna nedokonalá - vývoj přes larvu (pulce)
Cejnové pásmo
o Dolní toky
o Pomalu tekoucí vody
o Malý obsah kyslíku
Cejn
Kapr
Karas
Lín
Plotice
Parmové pásmo
o Střední potoky s hlubokým korytem
Parma
Jelec
Štika
Okoun
Candát
Lipanové pásmo
o Podhorské potoky
o Štěrkové dno
o Čistá voda
Lipan
Mník
Ostroretka
Pstruhové pásmo
o Horské potoky
o Studené
o Kamenité dno
o Velké množství kyslíku
Pstruzi
Střevle
Vranky
Mřenky
Ryby sladkovodní
Dravé
o živí se jinými rybami a vodními živočichy
Štika
Okoun
Candát
Sumec
Parma
Pstruh
Mník
Úhoř
Nedravé
o živí se hmyzem, drobnými korýši a rostlinou potravou
Kapr
Lín
Plotice
Cejn
Všežraví
o jelec
o kapr
Ryby mořské
o Sleď
o Sardinka
o Sardel
Mořské - dravé
o Makrela
o Tuňák
o Treska
Dvojdyšné ryby
Bahník
o žije v stejných tropických vodách
o chrupavčitá kostra
o v době sucha se zavrtávají do bahna a dýchají plicními vaky
Lalokoploutvé ryby
Latimérie podivná
o pradávná skupina ryb
o podle znaků jde o předchůdce čtvernohých obratlovců
o z ploutví vznik končetin
Ryby (třída)
o žijí ve všech vodách, někteří migrují
o tvar těla různý, podle pohybu (hydrodynamický - rychle plovoucí, bočně zploštělý - stojaté vody)
Stavba
o hlava
o nepohyblivá srůstá s trupem
o v zadní části
o trup
o ocas
o ploutve párové - prsní + břišní (udržují svislou polohu, mění směr)
o nepárové - hřbetní + řitní + ocasní (pohyb vpřed)
o ve spodní vrstvě jsou uloženy šupiny - rostou po celý život, pokrytá slizem
o kostra
o kostěná
o hlava + obratle + žebro + ploutevní paprsky
Svalstvo
o upevnění na kostru
o zajišťuje pohyb
Plynový měchýř
o orgán, který rybu nadnáší, udržuje tělo v určité poloze v různých hloubkách
Trávící soustava - TS (trubicovitá)
o trubicovitá
o ústní dutina se zuby, bez slinných žláz - hltan - jícen - žaludek - střevo - řiť
o kaprovité mají požerákové zuby
Dýchací soustava
o žábry kryté skřelemi
Cévní soustava
o studenokrevní = proměnlivá teplota
o srdce se skládá z 1 síně a 1 komory
o jednoduchý krevní oběh: v žábrech se krev okysličuje - okysličená jde do těla - odkysličená prochází srdcem = venózní srdce - a vrací se do žaber
Vylučovací soustava - VS
o ledviny (tvorba moči) močový měchýř (shromažďuje moč)
Nervová soustava = NS
o mozek (5 částí), mícha, nervy
o 5 částí: prodloužená mícha, mozeček, mezimozek, střední mozek, koncový mozek
SMYSLY:
Zrak
o oči bez víček
Čich
o nozdry s čichovými buňkami
Sluch
o ve vnitřním uchu hmatové vousky okolo úst
o proudový orgán tvoří v kůži postranní čáru
o vnímá tlak a pohyb vody, orientace ve tmě (kanálky po stranách těla se smyslovými buňkami)
Rozmnožovací soustava = RS
o oddělené pohlaví
o v době páření = tření, vyhledávají "trdliště"
o oplození vnější = k oplození dochází mimo tělo samice
o samci (mlíčňáci) vypouští mlíčí, které obsahuje spermie
o samice (jikernačky) vypouští vajíčka (jikry)
o někteří mají oplozená vnitřní a jsou živorodí (paví oko)
o vývoj přímý = z oplozeného vajíčka se vylíhne malá rybka = plůdek (potěr)
o nadprodukce potomstva, o potomky se nestarají
Ryby dělíme podle toho, jak se živí:
Dravé
o živ se rybami, vodními živočichy
Nedravé
o živí se hmyzem, drobnými korýši, rostlinou potravou
Paryby (třída)
o žijí v teplých mořích
o většina dravci
o chrupavčitá kostra
o pohyb ploutvemi, u některých v lem (rejnok)
o ocasní a hřbetní ploutev je nesouměrná (horní část větší)
o dýchají žábrami
o kůže je z šupin, které vybírají v tvrdé hroty (podobná stavba jako zuby)
o zuby v několika řadách, při vylomení dojde k náhradě novým
o výborný čich, špatný zrak
Ostroun obecný
Máčka skvrnitá
Kladivoun obecný
Žralok obrovský
o živí se planktonem (15 - 18 cm)
o tělo rejnoků je shora sploštělé, párové ploutve jsou srostlé v lem
Rejnok ostnatý
Manta královská
o největší rejnok
Parejnok elektrický
o svalovou činnost vytváří stateckou elektřinu
Kruhoústí
o struna hřbetní zachována po celý život
o tělo hadovitě protáhlé bez ploutví
o kostra chrupavčitá
o ústa kruhovitá
o ústní přísavka s řadmi ostrých zoubků
o dychají žábrami
o larva se vyvíjí několik let, dospělá mihule nepřijímá potravu, po tření hyne
Mihule potoční
o žije v čistých vodách (i u nás)
Mihule řiční
o živí se krví poraněných živočichů, žije v čistých vodách (i u nás)
Mihule mořská
o má tělo dlouhé 60 - 75 cm. Její larvy žijí v řekách.
Obratlovci (podkmen)
o vývojově nejdokonalejší strunatci
o přizpůsobení všem životním prostředím
Znaky:
o struna hřbetní je u nich zakládána pouze v zárodečném vývoji, později zaniká a je nahrazována páteří z obratlů (kromě kruhoústých)
o tělo je rozlišené na hlavu, trup, ocas
o dýchají žábrami
o plícemi
o pohyb ploutvemi
o párovými končetinami = nohy křídla
o teplota těla proměnlivá (studokrevní) = teplota těla závisí na teplotě vnějšího prostředí (ryby, obojživelníci, plzi)
o stálá (teplokrevní) - teplota těla se nemění
o podle vnějšího prostředí = zůstává
o pokožka vícevrstevná , krytá šupinami, peřím, srstí
Systém obratlovců:
Třída:
o Kruhoústí
o Paryby
o Ryby
o Obojživelníci
o Plazi
o Ptáci
o Savci
Bezlebeční = kopinatci (podkmen)
Kopinatec plžovitý
o struna hřbetní zůstává po celý život
o žijí v teplých mořích v písčitých mělčinách, dospělec zahrabán do písku - vyčnívá hlava, v noci plave
o podobný průsvitné rybce
o okolo ústního otvoru má brvy
o tělo obklopuje ploutevní lem, v ocasní části se rozšiřuje v ocasní ploutvičku - tvar kopí
o srdce = pulsující céva
o má míchu, mozek NE
Pláštěnci (podkmen)
o název podle toho, že jejich pokožka vylučuje vrstvu rosolu = plášť
o jsou součástí planktonu
o strunu hřbetní mají jen larvální stadia, dospělci NE
Salpy
Sumky
Strunatci
Znaky:
o dvoustranně souměrní
o struna hřbetní
o živočichové ji mají celý život nebo aspoň v zárodečném vývoji
o je to pevná pružná tyčinka těla (tvořená buňkami), probíhají podélně tělem nad trávící soustavou a pod nervovou trubicí
o tvoří vnitřní kostru
o trubicová nervová soustava
o nad strunou hřbetní, u vyšších obratlovců se dělí na míchu a různě vyvinutý mozek
o cévní soustava uzavřená
o srdce je umístěné na břišní straně, krev pohání k hlavovému konci
o trávící soustava je trubicovitá
o uložená na břišní straně, začíná ústy na hlavovém konci a končí řitním otvorem před koncem těla
o vzniká ocas
o neprochází jím trávící trubice, nervy a cévy ano
Patří sem:
pláštěnci, bezlebeční, obratlovci
Klasifikační jednotky
ŘÍŠE - KMEN - TŘÍDA - ŘÁD - ČELEĎ - ROD - DRUH
Přírodní mikrosvěty
Yellowstonský národní park
Světoznámý přírodní klenot ve Skalnatých horách Severní Ameriky.
Yellowstonský národní park je nejstarším parkem svého druhu na světě. Byl založen už v roce 1872 a rozkládá se na ploše téměř devíti tisíc kilometrů čtverečních.
Tato úchvatná krajina je domovem mnoha druhů, charakteristických pro Severní Ameriku. Zvěř žije v rozlehlých lesích, na loukách, v řekách i v mokřadech.
Mikrosvět, oddělený strmými horskými štíty, je jevištěm, na němž vědci objevili překvapivé souvislosti mezi různými živočišnými druhy. Abychom nalezli klíč k bohaté pestrosti života v Yellowstonu, musíme prozkoumat, jak přítomnost jednoho tvora ovlivňuje život jiného.
Dokumentární cyklus BBC 2012
www.ceskatelevize.cz/porady/11393842233-prirodni-mikrosvety/dily/
Podivuhodné počasí
PODNEBÍ POLÁRNÍHO PÁSU
Na naší planetě se nacházejí místa, která jsou zcela pokrytá ledem a sněhem.
Po celý rok, v každém ročním období jsou bez stromů, bez trávy.
Zem je trvale zmrzlá - říkáme jí permafrost.
Bílo, kam oko dohlédne. A opravdu tuhý mráz!
Dokonce i oceány jsou pokryty ledem.
Vypadají jako nové světadíly. Jsou to obrovské ledovce.
V létě teploty sotva stoupnou nad bod mrazu, tedy nad 0° Celsia.
V zimě pak snadno klesnou k minus 40 stupňům.
Nejnižší známá teplota na Zemi je minus 89 stupňů Celsia.
Vědci těmto oblastem říkají oblasti s polárním podnebím.
Polární samozřejmě znamená, že jsou blízko pólům - nejsevernějšímu a nejjižnějšímu bodu naší planety.
Ale proč je u pólů taková zima?
Země je kulatá a paprsky slunce na ni nesvítí stejnoměrně.
Na pólech proto dopadají v hodně plochém úhlu.
Teplo se tak rozptyluje po rozsáhlém prostoru a méně jej zahřívá.
Kromě toho jsou póly mírně placaté.
Osa, kolem které se Země otáčí, se odklání od vertikály až o 23°.
V polární zimě tak může noc trvat až 6 měsíců.
V létě ovšem platí opak a slunce svítí téměř 24 hodin denně.
To je čas takzvaného půlnočního slunce.
V zimě zde můžeme vidět polární záři: světelné závoje vysoko na obloze.
Ačkoli je všude sníh, na samotných pólech sněží velice málo, sotva 5 centimetrů za rok.
Ale tento sníh obvykle nikdy neroztaje! Proto se roky a roky hromadí.
Tyto dvě oblasti s polárním podnebím se nazývají: Arktida na severu a Antarktida na jihu.
Arktická ledová pole jsou v tamním létě vysoká 2 metry a v zimě 5 metrů.
Slovo "Arktida" pochází z řeckého "arktos", tedy medvěd.
Právě z těchto míst totiž na nebi nejlépe vidíte souhvězdí Velké medvědice.
A Antarktida zkrátka znamená, že je naproti Arktidě.
Když už je řeč o medvědech, ti patří mezi několik savců, kteří v tomto podnebí žijí.
Medvěd lední je tak bílý, že se ve sněhu snadno maskuje. Medvěd je masožravec a živí se jinými zvířaty, která, tak jako on, dovedou přežít zdejší zimu.
Polární oblasti jsou hojně vyhledávané tuleni, velrybami i tučňáky.
Tato zvířata se živí spoustou ryb, tisíci malých krevet a larev korýšů zvaných "krill", kteří milují zdejší ledovou vodu.
Savci, kteří se takto živí, si pod kůží ukládají vrstvy tělesného tuku, který tvoří izolaci před chladem.
Funguje jako těžký kabát.
Tuleni a lední medvědi jsou přesně to, co lidé v Arktidě rádi jedí.
Je to národ Inuitů, ale někdy se jim říká také Eskymáci.
V jejich jazyce slovo Inuita znamená "lidská bytost". Aby přežili, museli se přizpůsobit zdejším extrémním podmínkám.
Úplně zde chybí stromy, proto tradiční příbytky Inuitů - iglú - nejsou ze dřeva, ale z kusů ledu.
Protože nemají dřevo, používají kosti a kůže zvířat ke stavbě lodí, kterým se říká kajaky. Jsou lehké a snadno se dají převážet psím spřežením.
Spřežení tažené huskym: ten nejlepší způsob, jak cestovat po ledových pláních.
Někdy se od obřích ker odlamují veliké kusy a začnou odplouvat na jih.
Pro lodě jsou tyto kusy ledu velice nebezpečné - říkáme jim ledovce.
S tím, jak se planeta otepluje a pokračuje globální oteplování, začíná led na pólech odtávat.
Jeho tání by mohlo zvednout hladiny oceánů o několik centimetrů. A to by stačilo k zaplavení řady přímořských zemí.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10561949221-podivuhodne-pocasi/213385700370006/
Test z přírodovědy 5.ročník ZŠ
- Co je to gravitační síla?
- Popiš Slunce.
- Kdo se vzájemně přitahuje?
- Co je gravitační pole?
- Na čem závisí gravitační síla?
- Co je to zeměpisný rovník?
- Napiš jména polokoulí.
- Napiš přirozenou družici Země.
- Co znázorňuje Zemi?
- Čím měříme sílu?
- Co je Měsíc?
- Co je to gravitační síla? Dva předměty se přitahují, a když spadne nějaký předmět, je přitahován gravitační silou ke středu Země.
- Popiš Slunce. Slunce je hvězda a koule žhavých plynů. Kukátkem ani dalekohledem se na Slunce nedíváme, zničili bychom si zrak.
- Kdo se vzájemně přitahuje? Země působí na Měsíc svou gravitační silou, působí na sebe navzájem.
- Co je gravitační pole? Pole, ve kterém působí Země svou gravitační silou.
- Na čem závisí gravitační síla? Na hmotnosti předmětu a na vzdálenosti předmětu od Země.
- Co je to zeměpisný rovník? Kružnice, která odděluje severní a jižní polokouli.
- Napiš jména polokoulí. Severní a jižní.
- Napiš přirozenou družici Země. Jediná přirozená družice Země je Měsíc.
- Co znázorňuje Zemi? Glóbus.
- Čím měříme sílu? Sílu měříme siloměrem. Jednotka síly je 1 N (Newton).
- Co je Měsíc? Měsíc je jediná přirozená družice Země.
Bonus. Ve vesmíru není gravitační síla. Je tam spousta hvězd a planet.
Podnebné (klimatické) podmínky
Na různá místa zemského povrchu dopadají sluneční paprsky pod různě velkým úhlem a s výjimkou rovníku i po nestejně dlouhou dobu.
Osa Země je nakloněná k rovině, ve které Země kolem Slunce obíhá. Proto je ke Slunci vždy po dobu půl roku střídavě přikloněna severní nebo jižní polokoule. Na kterékoliv místo zemského povrchu dopadají sluneční paprsky během roku pod různě velkým úhlem a (s výjimkou rovníku) po nestejně dlouhou dobu.
Otázky:
- Vyjmenuj názvy podnebných pásů
- Ve kterých oblastech je nejtepleji a kde je nejchladněji?
Největší teplotní rozdíly jsou mezi oblastmi v tropech a za polárním kruhem.
TROPICKÝ PÁS nejteplejší místo zeměkoule, na nějž dopadá během roku nejvíce slunečního záření.
SUBTROPICKÉ PÁSY leží na sever a na jih od tropického pásu. Jsou zde horká suchá léta a teplé vlhké zimy.
MÍRNÉ PÁSY oblasti, kde teploty nejsou tak vysoké. S rostoucí vzdáleností od rovníku dopadají sluneční paprsky na Zemi šikměji.
POLÁRNÍ PÁSY nejchladnější oblasti se rozkládají kolem severního a jižního pólu. Velké, studené trvale zaledněné plochy.
Rozmanitost přírody - Otázky:
- Které jsou základní podmínky života na Zemi?
světlo, teplo, vzduch, voda a živiny
- Odkud získávají rostliny živiny?
Základní živiny pocházejí z půdy, odkud je čerpají kořeny. Rostliny při své výživě mění látky neústrojné (jsou součástí neživé přírody) na látky ústrojné (jsou součástí živé přírody).
- Jak se tento proces nazývá?
Tomuto chemickému ději se říká FOTOSYNTÉZA.
- Jaké jsou nezbytné podmínky fotosyntézy?
Sluneční energie, zelené barvivo (chlorofyl), oxid uhličitý, kt. rostliny přijímají z ovzduší (vodní rostliny z vody) a voda. Při fotosyntéze se uvolňuje z těla rostlin kyslík, jenž je pro naprostou většinu organismů základní podmínkou života.
- Odkud získávají živiny živočichové (býložravci, masožravci)?
Býložravci se živí rostlinami. Masožravci se živí živočichy. Všežravce se živí rostlinami i živočichy.
Tato schopnost se nazývá potravní řetězec.
- Proč můžeme říct, že každý potravní řetězec má svůj počátek v půdě?
Mrtvá těla rostlin a živočichů se rozkládají a vracejí se zpět do půdy, kde vytvářejí HUMUS - zásobárnu živin pro rostliny. Tento koloběh se stále opakuje.
- živé organizmy žijí v lesích v několika (5) patrech: půdní, mechové, bylinné, keřové a stromové
- v listnatých a smíšených lesích se nejčastěji vyskytují duby a buky
- stromy jehličnaté mají listy ve tvaru jehlic, s výjimkou modřínu na zimu neopadávají, jsou stálezelené
- lesní plody sbíráme pouze tehdy, pokud je bezpečně poznáme, některé lesní rostliny jsou jedovaté
- houby tvoří samostatnou skupinu živých organizmů, živí se rozkladem odumřelých těl rostlin, rozmnožují se výtrusy, neobsahují listovou zeleň (chlorofyl). klobouk plachetka třeň podhoubí výtrusy
- houby jedovaté - muchomůrka tygrovaná, muchomůrka červená, hřib satan
- sbíráme jen ty houby, které dobře známe, plodnice hub vyjmeme opatrně z půdy, podhoubí zahrneme, aby z něj mohly vyrůst další houby, jedlé houby sbíráme do košíků, kde se nezapaří, neznámé a jedovaté houby neničíme
- Jak se nazývá vrstva vzduchu obklopující naší planetu? ATMOSFÉRA
- Která složka ze vzduchu je nejdůležitější pro živé organismy? KYSLÍK
- Co potřebují navíc rostliny ze vzduchu? OXID UHLIČITÝ
- Kterého plynu je ve vzduchu nejvíce? DUSÍKU
- Co je důkazem, že je kolem nás vzduch? VÍTR
- Jak vzniká vítr? PROUDĚNÍM VZDUCHU
- Jak se nazývá proces , kdy rostlina přijímá oxid uhličitý a za pomocí světla a zeleného barviva vytváří kyslík? FOTOSYNTÉZA
- Co chrání planetu před škodlivými UV paprsky? VZDUCH S OZONEM
- V jakém skupenství se nachází sníh? TUHÉM, PEVNÉM
- V jakém skupenství se nachází vodní pára? PLYNNÉM
- V jakém skupenství se nachází déšť? TEKUTÉM
- Jak se nazývá proces, kdy voda se neztrácí, ale vypařuje se a opět ve formě deště či sněhu se opět vrací na zem? KOLOBĚH VODY
- Co vzniká zvětráváním hornin? Půda
- Co vzniká z odumřelých těl rostlin a živočichů? HUMUS
- Jak se nazývá skupina živočichů, kteří se živí pouze rostlinami? BÝLOŽRAVCI
- Jak dělíme živočichy podle příjmu potravy? BÝLOŽRAVCI, MASOŽRAVCI, VŠEŽRAVCI
- Základní části rostliny KOŘEN, STONEK, LIST, KVĚT
- Která část rostliny přijímá živiny a upevňuje rostlinu? KOŘEN
- Jak se nazývá ztloustlý stonek pod zemí? ODDENEK
- Když se v oddenku uloží zásobní látky, tak vzniká: HLÍZA
- Jak se nazývá stonek, který nemá listy? STVOL
- Název stonku, z kterého vyrůstají listy: LODYHA
- Název stonku, který má kolínko: STÉBLO
- V jakém průmyslu se využije rostlina len setý? V TEXTILNÍM
- Co umožňují listy rostlině? DÝCHÁNÍ
- Jak členíme listy podle tvaru? JEDNODUCHÉ, SLOŽENÉ
- Jak se nazývá zelené barvivo v roslinách? CHLOROFYL
- Co se vyvine z opyleného květu? PLOD
- Co je ukryté uvnitř květu? TYČINKYsamčí, PESTÍKsamičí
- Jak se nazývá, když na společném stonku je více květů? KVĚTENSTVÍ
- Jak členíme živočichy dle stavby těla? OBRATLOVCI, BEZOBRATLÍ
- Jaké znáš druhy lesů? JEHLIČNATÝ, SMÍŠENÝ, LISTNATÝ
- jehličnaté stromy - SMRK ZTEPILÝ, JEDLE BĚLOKORÁ, BOROVICE LESNÍ, MODŘÍN OPADAVÝ
- listnaté stromy - BUK LESNÍ, DUB LETNÍ(ZIMNÍ), BŘÍZA BĚLOKORÁ, JAVOR MLÉČ
- jedovaté byliny - RULÍK ZLOMOCNÝ, VRANÍ OKO ČTYŘLISTÉ
- Čím se liší houby od rostlin a popiš jejich stavbu - NEOBSAHUJÍ CHLOROFYL, PODHOUBÍ a PLODNICE
- Jak se nazývá les tvořený převážně z dubů a les tvořený z buků? DOUBRAVA, BUČINA
- Čím dýchá kapr obecný? ŽÁBRAMI
- Jaké znáš naše ryby? KAPR OBECNÝ, SUMEC VELKÝ, LÍN OBECNÝ, ŠTIKA OBECNÁ, OKOUN ŘÍČNÍ, PSTRUH POTOČNÍ
- Vývojová stádia žáby. VAJÍČKO - PULEC - DOSPĚLÁ ŽÁBA
- Čím dýchájí dospělé žáby? PLÍCEMI
- Vodní rostliny: LEKNÍN BÍLÝ
-
Základní části rostliny:
-
KOŘEN
-
STAVBA KOŘENE
-
PŘEMĚNY KOŘENE
-
STONEK
-
LIST
-
KVĚT
-
PLOD
-
Jaké znáš druhy lesů? JEHLIČNATÝ, SMÍŠENÝ, LISTNATÝ
-
jehličnaté stromy - SMRK ZTEPILÝ, JEDLE BĚLOKORÁ, BOROVICE LESNÍ, MODŘÍN OPADAVÝ
